Pomyslná ručička vah Vašeho věku překročila třicítku, a Vy už máte pocit, že to nejhezčí máte už za sebou? S nostalgií vzpomínáte na nedávno skončená studentská léta a kvůli nervům z práce či z osobního života máte problémy se spánkem? Pak se o Vás zřejmě uchází deprese.
Vy ji však s trochou cílevědomosti, píle a sebekázně můžete vyprovodit, aniž by na Vás její návštěva zanechala jakékoliv následky. Stačí si jen uvědomit, že na myšlenky, které Vám vnukává při chmurných zimních večerech, je možné se podívat ze zcela jiného úhlu, a z neštěstí se stane rázem radost.
Přinášíme Vám příklady řešení některých chmur, které Vás v souvislosti s přibývajícím věkem mohou zaskočit; vězte, že na každou životní situaci i změnu se lze dívat i jiným než pesimistickým pohledem.
1. Nemáte partnera
Je Vám přes třicet, většina Vašich kamarádek je vdaná a běhá kolem ní minimálně jeden capart, zatímco Vy nemáte potomka žádného - a co víc, ani toho partnera. Nevěšte hlavu, podívejte se kolem sebe pozorněji a zjistíte, že zdaleka ne všechny Vaše vdané kamarádky jsou vdané šťastně; pokud s pár z nich zajdete na skleničku, možná se tam již u druhé „rundy“ rozpláčou, protože je ten „jejich“ podvádí, pije, většinu času tráví s kamarády, že ji má rád jí neřekl už tři roky atd.
Řešení: Není nakonec lepší být sama? Možná ne, ale jistě je to lepší, než být s někým, kdo Vás donutí k pláči. Rozhlížejte se po okolí, choďte do společnosti a mějte oči otevřené, ale rozhodně nemějte pocit, že s někým musíte být za každou cenu. Nemusíte.
2. Máte partnera....ale ne toho pravého
Možná však stojíte na opačné straně: jste zadaná již pět let, ale poslední dva doky si pomalu - ač nechcete - začínáte připouštět, že ten před lety „pan dokonalý“, vlastně není dokonalý ani trochu, večery tráví až na výjimky u televize s lahváčem v jedné a chipsy v druhé ruce, baví Vás přiblblými vtipy a po každém jídle se neváhá pochlubit mocným říhnutím.
Řešení: Je snad jasné, ne? Sbalte mu kufry, slušně mu vysvětlete své důvody a běžte hledat jinam! Jistě, tak snadné to není, ale už to, že si uvědomíte, že jste šlápla vedle, je první krok; mnoho žen si to totiž nepřipustí a pak tráví ne roky, ale desítky let po boku někoho, s kým mají společné max. lože a děti. Zkuste si s přítelem/manželem o svých pocitech promluvit - může se stát, že v rámci snahy o Vaše „udržení“ začne sekat latinu; pokud ne, domluvte se s ním na přesném plánu rozchodu: kdo zůstane bydlet ve Vašem stávajícím bytě, jak se finančně vyrovnáte atd. Není to tak složité, jak to vypadá...a Vám přece nejde o cizí, ale o vlastní štěstí!
3. Páteční večery - co s nimi?
Bývala jste zvyklá trávit je vymetáním music barů a „trsáním“ až do kuropění, ale po třicítce si mezi nácti, max. dvacetiletými připadáte jako ze starého železa?
Řešení: Do ničeho se nenuťte, pokud se však na tancování cítíte i nyní, není důvod, proč s ním přestat, na čele přece věk napsaný nemáte. Zkuste chodit ve společnosti stejně starých kamarádů, abyste se vyhnula případnému špatnému pocitu.
4. Nebaví mě práce, ale na jinou nemám
Sedíte ve stejné kanceláři již pátým rokem, z obav o vyhazov se navenek tváříte jako ten nejspokojenější zaměstnanec, v duchu se Vám však „otevírá kudla v kapse“ každé pondělí, kdy víte, že je před Vámi další z mnoha dlouhých a neplodných týdnů.
Řešení: Uvědomte si, proč nezkoušíte odepisovat na inzeráty, které Vás lákají, či se poptávat po nějakém jiném místě. Neumíte jazyky? Nevěříte si v komunikačních dovednostech? Zapomněla jste ekonomické znalosti získané před x lety ve škole? Důležité je pojmenovat si nedostatek, který Vám brání ve změně místa, a ten napravit. Pak už jen stačí rozeslat na pár míst životopis a uvidíte, že nejpozději za půl roku budete již do práce chodit s radostí.
Takových a podobných myšlenek Vás nejspíš napadá mnoho, možná Vám připadá, že jste se ocitla na prahu existenciální krize. Možná to tak i je, ale stačí si uvědomit, proč a co je třeba k tomu, abyste ji překonala. Zabalte se do huňaté deky, se svařáčkem usedněte do houpacího křesla a sepište si vše, co Vás v životě trápí čí ubíjí. Poté zkuste hledat řešení - a vězte, že každá situace ho má...
